Příchod prváků (Cari)

Milý deníčku,
tak včera se v Londýně objevila první várka prváků. Je jich docela dost a jsou hrozně mrňaví! Takhle malá jsem přece loni nemohla být... Asi jsem dost vyrostla, nedokážu si představit, že bych teď svět viděla z jejich výšky. Někteří teda vypadají ale na víc a jsou větší, ale většinou to jsou malí špuntové. Jo, pravda, jsem sice jen o rok starší, ale neuvěřitelně jsem se vytáhla, je mi malé oblečení. Budu se pak muset doma změřit.
Probudila jsem se krátce před polednem. Oblékla jsem si černé legíny a světle červenou vestu, učesala jsem se, nasnídala a vydala se do kotle. Před budovou stál Jeff v sukni. Vidím dobře? Promnula jsem si oči, ne, počkat... To není Jeff.
Vešla jsem dovnitř, byl tam nezvyklý hluk. No jo, už přišli.
Pátrala jsem očima po nějaké známé tváři, jako první se mé oči zastavily na Jeffovi, který tam seděl u velkého stolu a povídal si s prváky. Poklepala jsem mu na rameno a oznámila, že před kotlem stojí jeho klon. Rozesmál se a řekl, že tu má sestru Anette. No jo vlastně, ždyť to na začátku roku říkal!

Pak jsem si všimla Mike, která seděla u malém stolku pro dva vedle zdi. Sedla jsem si k ní a dala se na chvilku do řeči. Pak si ale musela odskočit, tak jsem šla za Ádíkem. Chvíli jsme si povídali a pak se vydali do Portsmucku, kde si chtěl koupit rybařský prut a zkusit něco chytit. Plánovali jsme si, jak ten kýbl plný ryb pak ugrilujeme a pochutnáme si. Štěstí se na nás ale moc neusmála, ani jednomu se nám nepodařilo nic chytit. Po pár hodinách jsme to vzdali a vrátili se do Londýna, kde jsem narazila na Mitchie. Chvilinku jsme si povídaly a rozhodly se, že budeme strašit prváky.
Nevěděly jsme ale koho, tak jsme hledaly nějakého malého ufňukánka, nikdo takový tam ale bohužel nebyl. Pak jsme si všimly jedné, celkem sympatické dívky a vzaly jsme si pod křídla ji.

Chvilinku jsme se jí vyptávaly na rodinu, kolej, do které chce a tak podobně. Pak tam přišla ještě její sestřička, tak jsme začaly se strašením. První jsem vyprávěla o tom, jak jsou v Bradavicích zlí duchové, kteří vám ukousnou končetiny a vytrhají všechny vlasy. Pak přišlo na téma zařazování - obrovský mluvící klobouk, který vám spadne až na krk, zacpe nos, pusu a oči, utrhne uši a vrátí je na konci roku.

Pak se k dívkám, které se jmenovaly Katie Ray a Elisa Ray připojil i kluk Donny, jehož příjmení si nepamatuju. Nějak přišlo na téma profesoři, tak jsem začala povídat o smyšleném profesorovi, který šahá studentkám na zadky, o panu profesorovi Miguelovi, který na hodinách dělá místo vyučování striptýz a ještě o jednom teplém profesorovi, na kterého by si měl dát Donny pozor.

Někteří mi to nevěřili, Kejtý se začala smát, ale ostatní vypadali docela šokovaně a zaraženě. Všimla jsem si, že se na mě Donny tak hezky usmíval, nevím ale proč.

Večer jsem se vrátila na pokoj a usnula. Už se těším na další den a na nové prváky! :)