sobota 20. dubna 2013

Můj nový milášek

Podle nadpisu by se mohlo zdát, že jsem si našla nějakého nového kluka. To by mě teď ale ani v nejmenším nenapadlo! Koupila jsem si nového kocourka, o kterém se o pár řádků níže zmíním.

Mám Dannyho čím dál radši, miluju ho! Pořád na něj musím myslet. Je úplně jiný, než Matt a Jeff. Nevím v čem, ale prostě.. Jako kdyby přišel odjinud. Naoko zapadne do davu, z dálky vypadá, jako úplně obyčejný kluk. Každým dalším krokem k němu však nabývám pocitu, že je jiný, naprosto odlišný od ostatních.
Jeho krásné světlé vlasy, které na slunci září. Jeho krásné oči, které vypadají úplně, jako ty moje, až na to, že já je mám roztáhlejší po babičce.
Něco mě k němu prostě přitahuje a já si nedokážu vysvětlit, co to je.

Ráno jsem se probudila jako obvykle v pokoji, který jsme si s Bell a Mattem pronajali na začátku prázdnin v ubytovně. Rychle jsem se převlékla, umyla a letěla do kotle. Chtěla jsem už konečně vidět Dannyho, doufala jsem, že tam bude!
A byl. Seděl u toho stolu, svýma nádhernýma očima mířil kamsi do neznáma. Když jsem ho pozdravila, zvedl hlavu a usmál se na mě! Má naprosto dokonalý úsměv! Áááááá!

Sedla jsem si k němu a začali jsme si povídat. O kousek dál mi netrpělivě čekající dav prváků připomněl, že se otevírá příčná ulice. Naštěstí už mám vše koupené a nic dalšího jsem nechtěla, kromě červené legíny pouze na levou nohu. A taky... Snila jsem o tom, že bych si koupila kočičku, nebo kocourka. Na sovy mám alergii, ale čtyřnožce snáším dobře. Bohužel už ale nemám finanční prostředky, zbyl mi jen jeden galeon, který si šetřím do Bradavic kvůli vánočním dárkům. Svěřila jsem s s tím Dannymu.

Reagoval naprosto nečekaně, vážně jsem myslela, že ho v tu chvíli umačkám radostí!
Řekl mi, že pokud mu zbudou peníze, tak mi tu kočičku koupí. Nevěřila jsem svým uším.. Zvíře je tak drahá záležitost, a on že mi ji koupí? Musel to kvůli mě celé zopakovat, chtěla jsem se ujistit, že si se mnou moje uši jen tak nehrají, nebo že netrpím schizofrenií.
Byla jsem úplně nadšená, cítila jsem, jak se mi rozzářily oči, jak mě moje ústa nutila k tak širokému úsměvu, div se neroztrhla...
Začali jsme se s Dannym domlouvat, co to bude za kočičku. Chtěli jsem nějakou černou a chlupatou. Dlouho jsem ale nemohla přijít na žádné originální jméno a můj sponzor na tom byl tak nějak podobně. Hmm... Jako první jméno, co jsem plácla, bylo Zadek.
Danny se první smál, nevěděl, že to myslím opravdu vážně. Ale pak to tak nějak pochopil. Musí si na moje výlevy prostě zvykat, někdy jsem trochu šílenější povahy.
Ještě jsem váhali mezi těmito jmény: Chlupatý Zadek, Zadek, Zadeček... Nakonec to vyhrál Zadek, celým jménem Zadek Chlupatý VII.

Konečně se dveře otevřely a s nimi i vchod do Příčné ulice. Danny šel do banky, chvilku jsem tam čekala vedle něho a povídali jsme si.
Pak jsem se s ním na chvíli rozloučila, že se podívám do toho obchodu se zvířátky.

Vešla jsem dovnitř a nadšeně se podívala do klece se zvířátky. Zároveň jsem cítila, jak mi trochu opuchly tváře, to bylo kvůli těm sovám. Šla jsem ale dál od nich a dalo se to přežít. Nike bohužel nebyl žádný kocourek mých snů.
Vystála jsem frontu a začala se pana prodavače ptát, jestli náhodou nemají černého chlupatého kocoura. 5ekl, že ne, že lituje, ale že si asi budu muset přijít zítra. Nechtěla jsem se s tím jen tak smířit, tak jsem ho ještě prosila, jestli tu kočku nemůže nějak vykouzlit, nebo přeměnit nějakého prváka v kočku, nebo jestli není možnost, že by se těm kočkám vzadu narodilo černé kotě, zatímco se nedíval... Bez šance. Chudáka jsem ho tam otravovala pěkně dlouho, vypadal z toho pěkně na nervy.

Nakonec jsem se svěšenou hlavou odešla a zeptala se ho, jestli mám tedy přijít zítra.
Odpověď si pamatuju doteď, protože mě v duchu rozesmála: ,,Pokud z vás neskončím u Munga, tak ano."

Nakonec jsem se šla poradit s Dannym, jestli si tedy vezmeme toho hnědého kocourka, který taky vypadal docela hezky. Nějak jsem ho ukecala,on tam ale se mnou jít nemohl, protože stál ve frontě. Tak jsem si mezitím do zvěřince šla to koťátko vybrat, pojmenovat, seznámit se s ním a objednat klec a krmení. Pak tam přiběhl Danny, kterému mezitím držel nějaký kluk ve frontě na hůlky místo, zaplatil a letěl zpět. Byla jsem mu úplně neuvěřitelně vděčná.

Vzala jsem Zadka do náruče, zavřela ho do klece a pyšně vyšla ven na ulici. Danny už byl na řadě, tak se po chvíli vrátil. Koťátko se mu také moc líbilo!


Pozn: Screen zvětšíte kliknutím! :)

Přišli jsme do kotle, chvilku si sedli, ještě jsem Dannymu pořád dokola nadšeně děkovala, představila Zadka  mým přátelům... Danny už byl ale hodně vyčerpaný, v jednom kuse zíval. Ty nákupy a celodenní čekání ve frontách ho asi pořádně zmohly. Poslala jsem ho tedy spát, a sama jsem také po chvilce odešla.

Na pokoji byli oba mí spolubydlící. Představila jsem jim koťátko, Bell se moc líbilo, akorát se jí nezamlouvalo to jméno, které jsem mu dala. Bylo jí ho hrozně líto a zdálo se, že je na mě naštvaná.
Snad jí to ale brzy přejde.

Teď je pozddě v noci a chystám se znovu usnout. Vedle mě leží Zadek a spokojeně přede. 
Jsem moc ráda, že jsem se rozhodla pro koťátko!

4 komentáře:

  1. Máte moc pěknej Zadek. :D aneb "bylo by lepší začít to skloňovat" :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme! Máme krásnej zadek! Sice neni černej, jak jsme původně chtěli, ale je chlupatej :D

      Vymazat
  2. Ne, Jeffe. Náš Zadek! Hezkej Zadek :D

    OdpovědětVymazat